Barzoj: ruský šlechtic

uveřejněno v časopise Svět psů 12/16, www.dog.cz.

Díky své velikosti a atraktivnímu vzhledu budí ruský chrt zaslouženou pozornost, kamkoli přijde. Patří k plemenům, které si nespletete, protože jeho vzhled je originální. A co víc – patří k těm plemenům, jejichž vzhled se za posledních 100 let téměř nezměnil.

K tomu, aby člověk pochopil, jaký je barzoj, potřebuje znát jeho historii. Je to plemeno, které bylo chováno bohatými ruskými šlechtici a velkostatkáři ve smečkách čítajících i stovky jedinců. Přirozený výběr tam byl obrovský. Barzoj nemohl být „darmožrout“, musel si svoji existenci obhájit.

Ruský vlkodav

Prvním kritériem byla schopnost lovu. Barzoji byli používáni na lov lišek, zajíců, jelenů a především vlků. Lov probíhal obvykle tak, že jako první byli vypuštěni honiči, kteří vyhnali zvěř z lesa na volnou pláň, a teprve potom byli puštěni barzoji, aby zvěř dohonili. Nejčastěji lovili ve trojicích - dva psi a jedna fena podobné barvy a velikosti. Zajímavé je, že barzoji nebyli určeni primárně k ulovení, rozuměj zabití zvěře, ale jen k jejímu zadržení. Takovým způsobem byli především chytáni vlci – barzoji je zadrželi živé do příchodu člověka.

Tak, jak se očekáváno od barzoje, že bude skvěle a bez nějakého velkého zaučování lovit, tak stejným dílem se vyžadovala schopnost dobrého soužití s dalšími psy ve smečce a s člověkem.

Na chovu barzojů v Rusku se těžce podepsaly obě světové války a zejména Velká říjnová socialistická revoluce, kdy byli barzoji téměř úplně vybiti v rámci vypořádání se s třídním nepřítelem, takže jejich chov v dalších letech zachraňovali především barzoji, kteří se už předtím dostali do Evropy, anebo které si s sebou včas odvezli ruští emigranti.

Barzoj v současnosti

Pryč jsou doby, kdy se barzoji mohli prohánět širou stepí a štvát zvěř. To je skoro ve všech zemích Evropy zakázáno. Co s loveckým plemenem, které nesmí lovit? Náhradní uplatnění si barzoji jako ostatní plemena chrtů našli na dostihových drahách. A také jako psi výstavní, společenští a v poslední době i jako psi rodinní. V současnosti patří barzoj mezi nejpočetnější plemena chrtů. Je za tím pravděpodobně jeho geneticky daná vyrovnaná a vstřícná povaha a vysoká inteligence.

Ale to základní zůstává – barzoj je lovec. Je to smečkový pes, který nesnáší samotu. Je velký, silný a rychlý, má obrovskou potřebu pohybu a současně potřebu klidu a pohodlí v kruhu své rodiny. Není to pes do kotce a není to pes, kterého byste měli odsoudit k trávení celých dnů zavřený v bytě uprostřed města jen s malými vycházkami na vodítku kolem bloku.

Běhat! Lovit!

Běhání, to je něco, co barzoj potřebuje k životu jako dýchání. To mu musíte zajistit, a nejen v létě při pobytu na chalupě nebo o víkendech. S tím je spojena výchova a přivolání, protože jinak pustit chrta mimo oplocený pozemek je hazard s jeho životem a zdravím (a s vašimi nervy).

Lovit mu budete muset po celý život zabránit. Jakmile si pes několikrát vyzkouší lov „na ostro“, bude se na místo, kde potkal kořist, vracet, a vyhledávat další kořist a už ho nebudete moci nikdy venku pustit na volno.

A přitom chrti potřebují běhat na volno. Štěňata každý den, dospělí psi aspoň jednou, dvakrát týdně. Vycházka na vodítku je nedostačující.

Možnosti, jak vybít energii štěněte a dospělého barzoje a jejich potřebu běhu jsou společné vycházky s majiteli jiných (poslušných) psů, tréninky a závody na dostihových drahách a především coursingy.

Výchova s trpělivostí

Výchova štěněte barzoje k poslušnosti nesmí být vedena tvrdým zacházením a drilem. Chrti jsou psi, kteří se vždy museli do určité míry umět rozhodovat sami, a proto se nehodí pro člověka, který očekává absolutní poslušnost za každých okolností. Barzoji mají snahu člověku vyhovět, jakmile pochopí, co se od nich očekává. A mají skvělou paměť – co se jednou naučí, už nezapomenou. Potřebují vlídné a spravedlivé zacházení bez hrubosti a násilí.

Barzojí štěňata a mladí psi se vyznačují neutuchající energií, potřebou běhat a něčím se zaměstnat. Poskytnout jim dostatek prostoru a podnětů není snadné, zvlášť pro člověka, který chodí do práce a na psa mu nezbývá moc času a energie. Rozumný přístup budou ale vyžadovat i od člověka sportovně zaměřeného, aby v dobré víře nepřetěžoval štěně a mladého psa nepřiměřeným pohybem. Barzoj je v podstatě sprinter a po výbuchu energie si musí odpočinout.

Barzoj jako společenský pes

Zdá se, že barzoji si svoji novou roli našli. Stali se společníkem lidí, toužících po velkém, atraktivním a citlivém psu. Barzoj má skoro všechny vlastnosti dobrého rodinného psa, ale přesto se nehodí pro každého. Barzoj nikdy nebude neustále a dychtivě čekat na vaše přání, jako klasická společenská plemena, ale bude po tom, co se pořádně vyběhal, rád ve vaší přítomnosti… spát.

Nepromarněte první měsíce jeho výchovy, jinak se můžete nadít v dospělosti psa jen těžko ovladatelného. Rychlostí a hlavně zrychlením a někdy i fyzickou silou bude mít dospělý barzoj nad vámi převahu. Jde o to, aby pochopil a přijal své místo ve smečce. Pak se z něj stane váš přítel a partner nebo rodinný pes, který bude respektovat všechny členy rodiny včetně dětí, pokud budou vědět, jak se mají k němu chovat.

Nepodceňujte krmení

Štěně barzoje roste velmi rychle až překotně a nekvalitní a nevyvážené krmení se odrazí na jeho zdraví a vývinu kostry. Čím dál více chovatelů ustupuje od krmení granulemi a vrací se ke klasice - syrovému masu s rýží a zeleninou a syrovým kostem. Pokud zvolíte granule, pak jen ty velmi kvalitní, určené pro velká plemena. Po nakrmení musí barzoj dodržet několikahodinový klid jako prevenci torze žaludku.